Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web

T.J. Sokol Krásná Hora nad Vltavou

Vzdělavatelský koutek

 

SOKOL letos oslavil 150 let od svého vzniku

 
SOKOL letos slaví 150 let od svého vzniku
 

ČR: Sokol vznikl před 150 lety; 16. 2. 1862 se konala jeho první valná hromada. Je jednou z nejstarších sportovních organizací na světě, kterou založili čeští vlastenci v čele s dr. Miroslavem Tyršem. V roce svého výročí dá o sobě Sokol vědět, a to nejen prostřednictvím sportovních aktivit.

Bude prezentovat to nejlepší, co může 180 000 členů sdružených v 1145 sokolských jednotách, nabídnout.

Připravuje řadu sportovních a kulturních akcí v krajích, městech i malých obcích.
Vrcholem oslav pak bude sletový týden v Praze od 1. do 7. července. Hlavní dny XV. všesokolského sletu se budou konat na nejmodernějším stadionu v republice, v Synot Tip Aréně v Praze – Vršovicích.
V Praze se počítá s cca 15 000 cvičenci. V doprovodném programu se bude Sokol prezentovat také soutěžemi svých sportovců, představením sokolských uměleckých souborů a pódiovými skladbami na mnoha místech Prahy.
Záštitu nad oslavami 150. výročí založení Sokola převzal prezident republiky Václav Klaus. Česká národní banka vydá při této příležitosti 15. února 2012 pamětní stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč, Česká pošta s.p. pak vydává ve stejný den příležitostnou známku v hodnotě 14 Kč.

Připomeňme si tedy, to, co by se nám i dnes mohlo hodit, a to nejen co se týče zdravého pohybu; sokolskou myšlenku lze shrnout do hesel: Pravda, Láska a Mravnost. Sokol uložil všem svým členům, aby se řídili požadavky spravedlnosti v životě soukromém i veřejném…Citace z Masarykova slovníku naučného, který vyšel v roce 1932.

Text písně Lví silou:

První sloka

Lví silou vzletem sokolím
ku předu kráčejme
a drahé vlasti v oběti
své síly snášejme!
A byť i cesta daleká
ta Sokolíka neleká.
Jen mužně statně ku předu
vždyť drahá vlast čeká!

Druhá sloka

Vlast, máti, až nás zavolá
co věrné dítky své,
tu mocná paže Sokola
zlé škůdce v souboj zve.
Tož, blahá bude naše slast
za oběť svůj i život klást.
To svaté heslo Sokola:
"Za národ, drahou vlast!"
nebo: "Za národ, právo, vlast!"

Třetí sloka

Jen, bratři, silou hrdinnou
svou hajme vlast i řeč.
To chloubou buď nám jedinou
a pro ni (ně) spějme v seč.
A potom teprv v spásný den
nám vzejde krásný, zlatý sen.
Pak sluncem jasným bude plát
nám povždy volnost jen!

výtah ze stránek ČOS:

Historie Sokola

Sokol vznikl jako první česká tělocvičná organizace v Rakousku-Uhersku v době politické uvolnění šedesátých let 19. století z iniciativy dr. Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Tělocvičná jednota pražská (později Sokol Pražský ) byla založena za účasti předních českých vlastenců 16. února 1862 a téhož roku se ustavilo dalších osm jednot na venkově.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. Náčelník M. Tyrš vytvořil tělocvičnou soustavu a názvosloví (Základové tělocviku). Ideovou stať Náš úkol, směr a cíl uveřejnil v časopise SOKOL (1871). V roce 1869 byl založen Tělocvičný spolek paní a dívek pražských, v němž byla vedoucí osobností Tyršova žačka Klemeňa Hanušová.

Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Sokolští představitelé - starosta dr. Scheiner a náčelník dr. Vaníček - se stali organizátory nové čs. armády.

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918 - 1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše . Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Sokolští závodníci reprezentovali úspěšně ČSR na olympiádách a mezinárodních přeborech (Šupčík, Vácha, Hudec, Gajdoš, Děkanová a další). Program Sokola byl vždy všestranný, přitažlivý pro všechny vrstvy a věkové kategorie. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, šibřinky, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.

Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu.

Nová éra Sokola nezačala lehce. Musel bojovat o navrácení svého majetku a zažívá i problémy generační. Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) zhruba 1100 jednot a 190 000 členů. Skoro polovina dochází do sportovních oddílů, které přispívají k omlazení sokolských řad. Také do řídících orgánů nastupuje stále více mladých činovníků.

Sokol dnes nabízí veřejnosti program moderních pohybových aktivit formou netradičních akcí "Takoví jsme dnes", pořádáním Sokolgymu, soutěží Euroteam aj. Česká obec sokolská spolupracuje s organizacemi, které mají ve svém programu "Sport pro všechny" u nás i na mezinárodní úrovni (TAFISA, ISCA aj.) a sokolští cvičenci reprezentují ČR i na světových gymnaestrádách.

Idea a program

Sokol v uplynulých letech prokázal, že má své pevné místo v konkurenčním prostředí zájmových občanských sdružení organizujících zájemce o nejrůznější tělovýchovné a sportovní činnosti. Programem Sokola je vzájemně provázaný soubor sportovních, pohybových, kulturních a společenských aktivit, které se uskutečňují v tělocvičných jednotách. Činovníci, cvičitelé a trenéři sokolských tělocvičných jednot jsou nejen nositeli a organizátory sokolského tělovýchovného a sportovního programu, ale společně s ostatními členy vytvářejí společenského prostředí pro utváření mravního postoje sokolství, prostředí pro uchovávání sokolských idejí. Úvodní články Stanov ČOS uvádějí : Posláním ČOS je zvyšovat tělesnou zdatnost svých členů a vychovávat je k čestnému jednání v životě soukromém i veřejném, k národnostní, rasové a náboženské snášenlivosti, k demokracii a humanismu, k osobní skromnosti a ukázněnosti, k lásce k rodné zemi a úctě k duchovnímu dědictví našeho národa. (Čl.2 odst. 2.1). Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování duchovní, kulturní a fyzické úrovně naší demokratické společnosti prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, výchovy k mravnosti, společenské a kulturní činnosti. (Čl.2, odst. 2.3).

Na začátku byla myšlenka sokolského programu života lidí, který formuloval Miroslav Tyrš v úvodním článku prvního čísla časopisu Sokol v lednu 1871 pod titulem „Náš úkol, směr a cíl“. Na antickém principu kalokagathie Tyrš postavil ideál člověka tělesně zdatného, duševně a sociálně vyspělého, připraveného pracovat a bránit svůj národ.Tyršova idea sokolství přežila století i několikeré zákazy sokolské činnosti a násilná zrušení sokolské organizace. Idea SOKOLSTVÍ je aktuální i na začátku 21. století. Univerzální hodnotou sokolství je všestrannost tělesného, duševního a sociálního rozvoje osobnosti člověka. Sokolství je mravním postojem všech členů Sokola. Sokolství cvičenců, sportovců a činovníků je založeno na národních tradicích, na odkazu ušlechtilých činů členů Sokola v období válek a nesvobody i na všelidských hodnotách formulovaných v kodexu fair-play. Je založeno na obětavosti v činnosti pro naši organizaci a na připravenost veřejně se angažovat na straně demokracie, práva a morálky. Sokolství vzniká za podmínek, kdy se členové, cvičitelé, trenéři a činovníci přihlásí k jeho morálním hodnotám a prosazují je podle svých možností ve své každodenní činnosti pro tělocvičnou jednotu, župu či obec.(Z programového zaměření ČOS po roce 2000 - upraveno)

Sokol v dějinách národa

Sokol měl již od svého počátku velký vliv na vlastenecké smýšlení českého národa. Díky svému programu i vzrůstajícím významem přibývalo členů a záhy byl Sokol nejsilnějším tělocvičným spolkem v českých zemích. Kromě toho jeho myšlenky a činy oslovovaly slovanské země po celé Evropě. Úřady rakousko-uherského mocnářství si byly vědomy tohoto vlivu a brzdily sokolskou činnost, kdekoli to bylo možné. Přes toto úsilí se sokolská organizace stále rozrůstala a postupně si vydobyla veřejný respekt. Její slavnosti a slety přitom byly v podstatě národními demonstracemi, protože Sokol měl přímo ve svém programu boj proti národnostnímu útlaku, a po stránce tělocvičné nechyběl ani výcvik v branných disciplínách.

Během 1. světové války pocítil Sokol jako jeden z prvních zpřísněný postup úřadů. Při sletu v Brně došlo po prvním vystoupení žen ke zrušení celého programu, protože tam dospěla zpráva o zavraždění následníka trůnu Ferdinanda d’Este v Sarajevu. Mnoho Sokolů muselo odejít na frontu, a tak činnost jednot závisela na ženách. V roce 1915 byla úředně rozpuštěna ČOS a starosta Scheiner byl internován, neboť se angažoval v tajných spolcích Mafie a Národní výbor, dokonce podporoval ze sokolských prostředků Masarykovo úsilí za oceánem. V některých sokolovnách vznikly během války lazarety pro sokoly raněné na frontě, ve kterých vykonávaly dobrovolnou službu členky jednot. Když byl T. G. Masaryk navštívit v Rusku příslušníky našich legií, přivítali jej legionáři-sokolové, kteří si zakládali jednoty přímo ve svých bojových jednotkách.

Když bylo zřejmé, že se válka chýlí ke konci, začalo se vedení Sokola připravovat na dny převratu. Díky tomu byli schopni hned 28. října 1918 postavit do služeb nové republiky Národní stráž, která převzala okamžitě pořádkovou službu v Praze i dalších městech. V roce 1919 postavili Sokolové čtyři jednotky Pluku stráže svobody na obranu jižního Slovenska proti vpádu Maďarů. Starosta ČOS dr. Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček byli v době budování naší nové armády pak pověřeni vysokými funkcemi na Ministerstvu národní obrany.

Neuplynulo mnoho let a nastalo opět ohrožení našeho národa. V Německu se zmocnili vlády fašisté, kteří své územní požadavky rozšířili i na Československo. V těchto těžkých dobách opět Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938.

To se však již schylovalo k Mnichovské dohodě a v následujících těžkých letech války němečtí okupanti sokolům jejich postoje neodpustili. Přibližně 12 000 členů bylo vězněno, z toho 3300 v nacistických koncentračních táborech zahynulo. Sokol přišel o své nejlepší činovníky a neušel ani postihům během heydrichiády, neboť do atentátu bylo zapleteno několik sokolských rodin. Nové sokolské jednoty však byly zakládány i během války, a to u zahraničních bojových jednotek, hlavně v Británii, kde v leteckých útvarech bojovali Češi a Slováci, kteří včas opustili okupované Československo.

Zato po skončení války zaznamenal Sokol výrazný vzestup, a během krátké doby dosáhl svého vrcholu. Počet jeho členů překročil hranici jednoho milionu a jednot bylo přes 3400. Mnoho z nich mělo vlastní sokolovnu, která se stala zejména v menších městech kulturním a společenským střediskem. Poválečné nadšení bylo veliké a při XI. sletu na Strahově vystoupilo přes půl milionu cvičenců. Tento slet se však uskutečnil již po únorovém puči, a komunistům měl posloužit jako výkladní skříň demokracie. To ještě netušili, že se slet, a zejména jeho hlavní průvod stane největší demonstrací proti nastupujícímu režimu. Proto na podzim 1948 krutě zakročili, a jejich akční výbory vyloučili ze Sokola přes 11 000 členů.

TOPlist